Něžná potměšilost osudu

obrázky z Mánesa

Zamyšlení nad stejnojmennou dvojknížkou Pavla Lintymera

Jan Werich při jedné své slavné forbíně rozdělil lidstvo na dvě skupiny. Jedny, kteří mají stále co říci, byť by tu byli ještě sto let, a druhé, kteří by tu naopak z tohoto pohledu už pět set let být nemuseli. Možná, že necituji úplně přesně, ale smysl je jistě jasný. Zajímavé je, že dělící čára mezi oběma skupinami nemá vůbec nic společného s postavením člověka, funkcí, úspěšností, majetkem ani ambicemi. A jestliže přece jen ano, je to spíše tak, jak v jednom z mnoha ohlasů na internetu připomíná „penzista z Kralup“ - Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.

Jsou ale mezi námi tací, kteří naopak bez funkcí a přehnaných ambicí jdou životem s otevřenýma vnímavýma očima, i ta často nejběžnější událost je pro ně zážitkem a současně krůčkem k porozumění běhu života. Když takový senzitivní jedinec dokáže svoje zážitky i poutavě vypsat, nám nasleplým a nahluchlým to může jedině prospět.

Dříve se tomu říkalo Poezie všedního dne. Nevím proč, ale dnes už jsem to dávno neslyšel. Snad proto, že to zdánlivě všední nikoho nezajímá? No, bulvár určitě ne. Jeho škoda. A také škoda jeho čtenářů.

Když se nám naopak někdy poštěstí setkat se s člověkem, kterého můžeme s klidným svědomím nazvat „vysavačem“ zážitků, příběhů, událostí i osudů, zkrátka života, a který to všechno opravdu mistrně dokáže zaznamenat, čelist nám klesne v němém úžasu a my jenom posloucháme, čteme, necháváme se okouzlit a přiznejme si to – trochu i závidíme. Až se vám dostane do ruky Něžná potměšilost osudu, zatím dvojkniha nenápadného autora Pavla Lintymera, budete přesně vědět o čem mluvím. Je to pár dnů, co v kavárně pražského Mánesu vyslala obě knížky do světa skupina jeho přátel během příjemného, jarním sluníčkem prozářeného odpoledne. Trocha moudrého slova, přednesu ukázek, vážné hudby, báječného evergreenového a lehce jazzového klavíru, spolu s jedno i vícehubkami a moravským vínem, to vše vytvořilo skutečně inspirativní atmosféru. Věřme, že i čtenáři oněch neobyčejných memoárů obyčejného života, ve kterých se mnozí z nás sami budou bezpečně poznávat, rádi okusí a ocení při četbě nejednu lahůdku z autorovy kuchyně!

Knihy vydalo nakladatelství Professional Publishing Káji Maříka (vl. jménem Kamil).

Pro další informace e-mail: profespubl@volny.cz